Angina Pectoris

Angina pectoris představuje jednu z forem ischemické choroby srdeční, tedy onemocnění, pro které je charakteristická nerovnováha mezi potřebou kyslíku v srdečním svalu (myokardu) a jeho dodávkou. Příčinou anginy pectoris je nejčastěji vznik tzv. aterosklerotického plátu – ve stěně tepny se nahromadí tuková hmota a bílé krvinky, a dojde tak k zúžení a průsvitu věnčité tepny, která vyživuje srdeční sval, nejméně o 70 %. Do okamžiku, kdy se objeví první příznaky, probíhá ateroskleróza neboli kornatění tepen po řadu let zcela nepozorovaně.

Jak se onemocnění projevuje?

  • Typická je tlaková až svíravá bolest za hrudní kostí, která často vyzařuje do spodní čelisti, levého ramene nebo až na vnitřní stranu levé paže. Vzácněji bolest vyzařuje do nadbřišku.

Mezi další příznaky, které mohou anginu pectoris provázet, patří:

  • úzkost,
  • únava,
  • pocit dušnosti.

Příznaky spojené s anginou pectoris se nejčastěji objevují v okamžiku zvýšené tělesné zátěže, rozčilení nebo při přechodu z tepla do chladu a na rozdíl od infarktu myokardu po několika minutách od přerušení této zátěže či podání nitroglycerinu mizí.

Takzvaná nestabilní angina pectoris je doprovázena bolestí na hrudi, která je nově vzniklá nebo přichází neobvykle v klidu či při nižší zátěži a do 20 minut sama či po podání nitroglycerinu odezní. Jedná se o závažnější formu anginy pectoris, která může přejít v infarkt myokardu.

Vyšetření u lékaře

Anginu pectoris lékaři rozpoznají na základě pacientových obtíží a provedení následujících vyšetření:

  • EKG (elektrokardiogramu) v klidu a při zátěži (tzv. ergometrie),
  • echokardiografie (ultrazvukového vyšetření srdce),
  • koronarografie (invazivního vyšetření, kdy je za pomocí drobných trubiček – katétrů – a kontrastní látky zobrazen průsvit věnčitých tepen a jejich případné zúžení či uzávěr).

Léčba anginy pectoris

Terapii anginy pectoris lze rozdělit do tří skupin, které se vzájemně doplňují:

  • režimová opatření,
  • terapie s využitím léků,
  • chirurgický zákrok či koronární angioplastika.

Režimová opatření

Úpravou životosprávy lze dosáhnout zpomalení rozvoje aterosklerózy a snížení rizika vzniku srdečního infarktu. Lékaři doporučují především:

  • zanechat kouření,
  • praktikovat vhodnou pohybovou aktivitu, tedy takovou, která není provázena dušností či bolestí na hrudi (např. rychlou chůzi, plavání, jízdu na kole apod.),
  • zdravější stravování (omezení zejména tučných a energeticky bohatých potravin).

Medikamentózní léčba

Mezi léky užívané při angině pectoris patří zejména:

  • léky zabraňující shlukování krevních destiček (a vzniku krevní sraženiny, která může náhle ucpat věnčitou tepnu),
  • léky upravující hodnoty krevních tuků (jimiž lze předcházet prasknutí aterosklerotického plátu a zhoršování aterosklerózy jako takové),
  • nitroglycerin či další léky rozšiřující cévy,
  • léky snižující nároky srdečního svalu na dodávku kyslíku.

Chirurgický zákrok

Během kardiochirurgického výkonu, tzv. by-passu, je zúžené místo na cévě přemostěno za pomoci tepny nebo žíly od téhož pacienta.

Koronární angioplastika

Při koronární angioplastice jsou za pomoci drobných trubiček – katétrů – a miniaturních balónků roztaženy zúžené cévy, které jsou následně zpevněny zavedením výztuže (stentu), která má zabránit jejich opětovnému zúžení.

(veri)

Zdroj: http://www.ikem-kardiologie.cz/cs/pro-pacienty/co-u-nas-lecime/angina-pectoris/