Infarkt myokardu

Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu představuje jednu z forem ischemické choroby srdeční. Jedná se o náhle vzniklý stav, kdy srdeční svalovina (myokard) trpí významným nedostatkem kyslíku.

Špatné prokrvení srdce

Příčinou infarktu myokardu je ve většině případů náhlé uzavření srdeční tepny. K tomu dojde nejčastěji vznikem krevní sraženiny (trombu) při prasknutí tzv. aterosklerotického plátu. Ten se utváří dlouhodobým ukládáním tukových látek na stěně cévy, tedy jako důsledek aterosklerózy neboli kornatění tepen. Následkem nedostatečného prokrvení myokardu je nedokrvení části srdečního svalu a ohrožení správného fungování srdce jako takového. Je-li poškozena velká část myokardu, ohrožuje infarkt nemocného bezprostředně na životě.

Dělení infarktu myokardu

Lékaři dělí srdeční infarkt podle:

• cévy, která je postižena (přední, boční, zadní nebo spodní stěny srdeční),
• rozsahu postižené svaloviny (zda postihuje srdeční svalovinu v celé její tloušťce, či nikoliv),
• podle nálezu na EKG (elektrokardiogramu).

Jak se onemocnění projevuje?

• Typická je pálivá, tlaková až svíravá bolest za hrudní kostí, která často vyzařuje do spodní čelisti, levého ramene nebo až na vnitřní stranu levé paže. Vzácněji bolest vyzařuje do nadbřišku. Bolest trvá minimálně půl hodiny a nereaguje dostatečně na klidový režim či podání nitroglycerinu.

Další příznaky, které mohou srdeční infarkt provázet, jsou:

• dušnost,
• studený pot,
• úzkost,
• nevolnost až zvracení.

V některých případech, často u osob trpících cukrovkou, může infarkt probíhat zcela bez pocitů bolesti. Roste tak nebezpečí, že nebude odhalen, což může mít pro nemocného fatální důsledky.

Vyšetření u lékaře

Infarkt myokardu lékaři diagnostikují na základě pacientových obtíží a provedení následujících vyšetření:

• vyšetření krve,
• EKG (elektrokardiogramu),
• echokardiografie (ultrazvukového vyšetření srdce),
• koronarografie (invazivního vyšetření, kdy je za pomoci drobných trubiček – katétrů – a kontrastní látky zobrazen průsvit věnčitých neboli koronárních tepen a jejich případné zúžení či uzávěr).

Co můžeme udělat již doma?

Při sebemenším podezření na infarkt myokardu je nutné ihned volat záchrannou službu na čísle 112. Každá minuta navíc, kdy se dotyčný či jeho rodina odhodlává, zda bude volat pomoc, může velmi nepříznivě ovlivnit budoucnost nemocného. Dále je možné ještě doma podat léky, jako je Aspirin či Acylpyrin, které snižují shlukování krevních destiček. Samozřejmostí je klidový režim.

Léčba infarktu myokardu

Cílem terapie srdečního infarktu je co nejrychlejší obnovení průtoku krve v postižené tepně. Lékaři volí buď katetrizaci (cévkování) srdce s provedením angioplastiky (znovuotevření poškozených cév), nebo chirurgický zákrok. Vedle terapie s využitím léčiv jsou neméně důležitá také režimová opatření.

Koronární angioplastika

Při koronární angioplastice jsou za pomoci drobných trubiček – katétrů – a miniaturních balónků roztaženy zúžené cévy, které jsou následně zpevněny zavedením výztuže (stentu), která má zabránit jejich opětovnému zúžení.

Chirurgický zákrok

Během kardiochirurgického výkonu, tzv. by-passu, je zúžené místo na cévě přemostěno za pomoci tepny nebo žíly od téhož pacienta.

Medikamentózní léčba

V souvislosti s infarktem myokardu se podávají různé druhy léků, a to během samotného infarktu a dále v období po něm. Patří mezi ně:

• léky zabraňující vzniku krevní sraženiny nebo vedoucí k jejímu rozpuštění,
• léky roztahující cévy (snižující krevní tlak, zlepšující prokrvení tkání),
• léky upravující poruchu srdečního rytmu,
• kyslíková podpora,
• léky normalizující hodnoty krevních tuků (jimiž lze předcházet prasknutí aterosklerotického plátu a zhoršování aterosklerózy jako takové),
• léky tlumící úzkost a napětí nemocného.

Režimová léčba

Aby jedinec, u něhož proběhl srdeční infarkt, minimalizoval nebezpečí opětovných obtíží, je třeba dodržovat určitá doporučení. Vedle pravidelného užívání léků je to zejména:

• zanechání kouření,
• úprava jídelníčku (především vyvarování se tučných a energeticky bohatých potravin),
• pravidelná vhodná tělesná aktivita (s určením vhodné fyzické zátěže pomůže fyzioterapeut nebo lékař).

(veri)

Zdroj: http://www.ikem.cz/www?docid=1005912

Richard Češka a kolektiv: Interna. 1. Praha: Triton 2010. Str. 68–78.