Příběh Marka Jiskry: Diabetu jsem utekl!

Když jsem se seznamovala s prostředím běžeckých závodů, čekala jsem, že tam potkám leckoho. Ctižádostivé „chrty“, vášnivé sportovce a třeba i obyčejné nadšence, kteří se jen snaží zhubnout nebo rozhýbat. A pak jsem se setkala s Markem Jiskrou. Na první pohled vypadal jako sportovec každým coulem, ale záhy se ukázalo, že je to všechno úplně jinak.

Příběh Marka Jiskry: Diabetu jsem utekl!

Marek Jiskra není typ člověka, který běhá i ze spaní, ale přesto běh miluje. Zachránil mu totiž život. Na začátku jeho cesty stála obezita a diabetes.

Marku, kdy to všechno začalo?

Velice záhy, s nadváhou jsem se potýkal už od pěti nebo šesti let. Vyrůstal jsem na vesnici, takže jsem byl pořád v pohybu, ale jídlo jsem měl a stále mám rád. Až donedávna jsem se žádnému sportu systematicky nevěnoval.

Jak se ti dařilo s nadváhou bojovat?

Váha mi během let kolísala, po maturitě jsem vážil kolem 104 kg na 185 cm, po vysoké škole jsem se dokonce dostal na 82 kg. Ale po nástupu do zaměstnání šla váha nahoru a ve 45 letech se vyšplhala nejvýše – na 176,8 kg.

Snažil ses zhubnout?

Ano, snažil a opakovaně. Držel jsem diety. Výsledky byly někdy uspokojivé, ale vždy jsem se dříve nebo později vrátil k předchozímu způsobu stravování a váha šla opět nahoru.

Tvoje problémy ale obezitou bohužel nekončí. Jak se přišlo na to, že máš diabetes?

Zhoršoval se mi zrak, ale napřed jsem tomu nepřikládal žádnou váhu. Myslel jsem si, že to je věkem. Pak jsem přece jen zašel k obvodní lékařce, popsal jí své potíže a už to jelo. Změřila mi glykémii a ta byla 23, což je strašně moc.

Jaké byly tvoje pocity, když ses to dozvěděl?

Naprostá panika. Člověku se začnou honit hlavou ty nejčernější scénáře. O to víc, když si přečte, čeho všeho je diabetes schopný. A v pětačtyřiceti letech jsem si nedovedl představit, že jsem na cestě k vážným komplikacím, které mohou skončit i fatálně.

V jakém jsi byl stavu v době diagnózy?

Upřímně? V hrozném! Hmotnost 176,8 kg, glykémie 23, viděl jsem jen obrysy, pořád se mi chtělo spát, byl jsem vyčerpaný a močit jsem chodil každých 20 minut.

Jaká byla tvoje počáteční léčba?

Hospitalizovaný jsem nebyl, ale na začátku jsem se neobešel bez inzulinu.

Byl diabetes ten důvod, proč ses rozhodl zhubnout?

Ano. Vidina možných následků diabetu mi pomohla se nad sebou zamyslet a radikálně změnit svůj přístup k životu. Za ty roky různých diet jsem v podstatě věděl, jak bych se měl stravovat, stačilo přestat před tím utíkat. Začal jsem dodržovat pravidla hry a zjistil jsem, že rozumná zdravá dieta dává člověku docela velkou volnost, jen se musí vyhnout všem extrémům.

Kdy jsi začal pozorovat, že se hubnutí daří?

Hubnout jsem začal kupodivu hned. Šlo to snadno a poměrně rychle. Za 10 měsíců jsem shodil 65 kg a ihned se to odrazilo na mém zdravotním stavu. Zanedlouho jsem nepotřeboval inzulin a přešel jsem na léky. A nakonec jsem se dostal až na dietu a na té jsem dodnes. Jinou léčbu diabetu nepotřebuji a cítím se zdravý.

To zní jako zázrak. Ale tak snadné to přece nebylo. Na cestě ke zdraví jsi naběhal stovky kilometrů, a pak jsi začal dokonce i závodit.

Ano, je to tak. Sport mi nikdy nevadil, ale v běhu jsem se doslova našel. Pomáhá mi udržovat váhu, relaxovat a cítit se dobře. A svůj první závod jsem běžel už po deseti měsících hubnutí. I když se neumísťuji na předních příčkách, závodění mě baví. Všichni jsou nabití pozitivní energií – nejen běžci, ale i lidé kolem trati. Ta euforie je nepopsatelná.

Máš za sebou nějaký výkon, který tě těší, kterým by ses chtěl pochlubit?

Těší mě každý běh, jsem prostě rád, že se mi podařilo překonat sama sebe a zvednout se z gauče. Ještě dnes občas zápasím s myšlenkou, že venku prší, že fouká vítr, že můžu jít běhat až zítra, a že když dneska nepůjdu, tak se vlastně nic nestane… Ale pokaždé, když pak doběhnu, mám skvělý pocit, že jsem překonal sám sebe.

Těší mě moje výkony na dvou závodech. První byl běh na 5 km v německém Neuss, kde jsem zaběhl čas 26:26, a pak také úspěšně absolvovaný závod v Liberci, tamní kopcovitá trať hodně prověřila moje schopnosti.

Jak se teď stravuješ?

Stravuji se podobně jako na začátku. Snažím se jíst čtyřikrát nebo pětkrát denně. Ze začátku mi byly velkým pomocníkem kalorické tabulky, díky kterým jsem si hlídal jídlo. Používám mobilní aplikace zaměřené na stravování a na trénink. A při běhu je to hlavně sporttester, který mi hlídá tepovou frekvenci, abych se zbytečně nepřepínal.

Změnilo ti zhubnutí život?

Jednoznačně ano. Především jsem začal mít rád sám sebe. Co mi ale převrátilo život vzhůru nohama, je běh.

Co bys doporučil ostatním diabetikům, kteří mají problémy s váhou a potřebují se sebou něco udělat?

Začít dřív, než bude pozdě. Nenechat to dojít někam, odkud je cesta zpět trnitá nebo žádná. Neodkládat to na zítra, na pondělí, na nový měsíc, od nového roku. Prostě se odhodlat a říct DOST!

(pez)

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0

Čtěte dále

Předcházejte onemocněním srdce testováním krve!

Nadměrné množství tuků v krvi nepoznáme. Žádná bolest, otoky či jiné signály takzvanou hyperlipidémii neprozradí. Před závažnými chorobami srdce... celý článek

Srdci menopauza nesvědčí, potřebuje podpořit!

Ženy jsou až do období menopauzy před chorobami srdce a cév chráněny více než muži, a to díky účinku... celý článek

Chcete udržet srdce v kondici? Tančete salsu!

Popularita televizních show, ve kterých tančí celebrity v páru s profesionálními tanečníky, prý znovu přivedla lidi do tanečních kurzů.... celý článek