#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Příznaky hypertrofické kardiomyopatie

Příznaky hypertrofické kardiomyopatie (HCM) se mohou u nemocného jedince vyskytnout kdykoli v průběhu života, anebo se nemusí objevit vůbec. Někdy jsou nenápadné a stanou se součástí každodenního života, aniž by si je nemocný uvědomoval. Některé projevy tohoto onemocnění jsou však velmi závažné!

Bolest na hrudi a dušnost se často vyskytují společně

Mezi jeden z nejčastějších příznaků onemocnění patří zadýchávání se při námaze. Námahová dušnost je přisuzována především poruše srdeční činnosti v období srdečního klidu (diastoly), kdy do levé komory srdeční přitéká krev z levé síně. Zbytnělá srdeční stěna s podílem vazivové tkáně není schopna dostatečného uvolnění a poddajnosti, aby se mohla komora bez obtíží naplnit krví. Přetrvává v ní zvýšený krevní tlak, který se zpětně přenáší až do plicních cév. V plicním řečišti tento tlak způsobuje přestup tekutiny z krve do plicní tkáně, kde zhoršuje podmínky pro výměnu dýchacích plynů.

Nemocní s HCM si často stěžují na bolest na hrudi. Ta je popisována jako tlak nejčastěji uprostřed hrudníku s možným vystřelováním do ramen, do zad a do krku. Tato bolest je přítomna, protože sval změněný onemocněním vyžaduje větší nároky na dodávku kyslíku, než dostává – což se děje zejména při fyzické aktivitě.

Bušení srdce a ztráty vědomí

Dále pacienti s HCM udávají pocit bušení srdce nebo přeskakování srdečního rytmu (palpitace). Nejčastěji se jedná o ojedinělé nadbytečné stahy síní nebo komor. V závažnějším případě palpitaci mohou vyvolávat míhání (fibrilaci) síní nebo rychlé po sobě běžící stahy srdečních komor.

Velmi významným projevem hypertrofické kardiomyopatie jsou epizody náhlé ztráty vědomí (synkopy) nebo pocity na omdlení (presynkopy). Příčinou bývají těžké poruchy srdečního rytmu (arytmie) nebo neschopnost cévního oběhu dostatečně navýšit krevní tlak při zátěži.

Náhlá smrt a mrtvice

K náhlé smrti u hypertrofické kardiomyopatie dochází v důsledku závažných arytmií. Objevuje se to zejména u bezpříznakových mladých sportovců do věku 35 let. S postupujícím věkem její riziko výrazně klesá.

Nejzávažnější poruchou srdečního rytmu jsou komorové tachyarytmie – v komorách dochází k šíření rychlého sledu elektrických impulzů, které ale nejsou schopné zajistit přiměřený stah srdeční svaloviny komor. Tato situace se může dále rozvinout do fibrilace komor, kdy je elektrická srdeční aktivita zcela chaotická a srdeční svalovina se prakticky nestahuje. Pokud pacient není ihned resuscitován, zemře.

Nejčastější poruchou srdečního rytmu u hypertrofické kardiomyopatie je fibrilace síní. Stah srdečních síní je nedostatečný a stahy komor jsou nepravidelné. Protože srdeční cyklus není pravidelný a efektivní, pacient se zadýchává. Současně se mohou v srdečních síních utvářet krevní sraženiny, které hrozí uvolněním do krevního oběhu a ucpáním některé tepny v těle. Pokud se tato sraženina dostane do mozku, pacient prodělá mrtvici a může nést její trvalé následky či zemřít. Tato komplikace se vyskytuje zejména u starších dospělých.

U asi 5 % nemocných dojde v průběhu života k rozvoji srdečního selhání na základě poruchy funkce levé srdeční komory.

Ohrožená skupina

S horším průběhem onemocnění přímo souvisejí některé rizikové faktory – nejdůležitější z nich jsou:

  • přítomnost náhlého úmrtí v rodině,
  • výskyt nevysvětlitelných ztrát vědomí,
  • závažné poruchy srdečního rytmu,
  • neschopnost zvýšit krevní tlak při námaze,
  • velký rozsah zesílení stěn levé komory srdeční.

Mezi nemocnými s HCM je důležité vybrat skupinu osob, které by se mohly týkat závažné až život ohrožujíce komplikace, jimž lze do jisté míry předcházet léčebnými a režimovými opatřeními.

Výše uvedený obsah článku je schválený klientem. Vše ostatní na této stránce není součástí klientského obsahu.

Redakční sdělení

CV-CZ-2300006

Partner sekce