Kardiaci, pozor na letní vedra!

Přehřátí a nedostatek tekutin jsou nebezpečné pro každého, pro lidi se srdečním onemocněním ale dvojnásob. Co jim hrozí a jak tomu předejít?

Pohyb a sport je půl zdraví – ovšem existují výjimky. Lidem s nemocným srdcem by každý lékař doporučil se v tropických horkách raději uchýlit do klimatizovaného auta či domácnosti. Nebo alespoň dodržovat opatření, která zajistí, že budete v bezpečí.

Když vás tělo klame

Osoby nad 50 let někdy mohou ztrácet pocit žízně, je tedy důležité pít, i pokud necítíte potřebu. Také některé léky, které jsou často předepisovány lidem s vysokým tlakem nebo srdeční chorobou, mohou zhoršit reakci organismu na horko. Příkladem jsou diuretika, preparáty zvyšující močení, které zabraňují otokům a snižují krevní tlak. Svým účinkem mohou ale přebít regulační schopnost ledvin, které tak vylučují moč i ve chvílích, kdy by bylo vhodnější s vodou šetřit. Beta-blokátory, léky upravující srdeční rytmus, mohou zase zabránit zrychlenému tlukotu srdce, který by vás jinak upozornil, že je čas zastavit, vydýchat se a pořádně se napít.

Voda základ života

Jistě jste si všimli, že se často zmiňujeme o pití. Právě dehydratace je totiž to, co kardiaky v horku ohrožuje nejvíce. Krev při nedostatku vody houstne, proudí pomaleji a stává se náchylnější ke srážení. Sraženina může vzniknout třeba v žilách nohou a skrz srdce docestovat do plic, může způsobit srdeční infarkt nebo vzniknout přímo v nemocném srdci a dostat se do mozku.

Bez rady nebo povolení svého lékaře však v žádném případě nevysazujte léky ani neměňte dávku.
Berete je z dobrého důvodu a přerušením léčby byste mohli více ztratit než získat.
Řešením je dbát na pitný režim a snažit se vyhnout přehnanému pocení.
Dobrou metodou, jak zjistit, jestli ztrácíte více vody než přijímáte, je pravidelné vážení se a sledování zabarvení moči.

S úpalem do nemocnice

Horko, spolu s vysokou vzdušnou vlhkostí, nás ale ohrožuje i jinak, než „jen“ dehydratací. Když jsme mu vystaveni příliš dlouho, může začít selhávat schopnost těla regulovat svoji teplotu. Úpal, který tak vznikne, je daleko závažnější, než si mnozí lidé myslí. Vyvíjí se postupně – z pouhé vyčerpanosti horkem může vzniknout život ohrožující stav. Signálem, že byste měli ihned zavolat sanitku, je:

tělesná teplota přes 40,5 stupně Celsia,
rudá, horká, suchá kůže bez potu,
zrychlený tep a dech,
nevolnost a zvracení,
úporná bolest hlavy,
křeče a slabost svalů,
zmatenost, motání hlavy,
omdlévání až bezvědomí.

Nehledejte výmluvy, ale způsoby!

Horko by však pro vás nemělo být důvodem, proč celé léto nesportovat. Jakmile to jen trochu půjde, vraťte se k pravidelným procházkám nebo běhání. Řiďte se při tom následujícími tipy:

Vyrazte ve vhodnou dobu. Vyhýbejte se časnému odpoledni (12.–15. hodina), kdy je horko i síla slunce nejintenzivnější.
Nebuďte sami. Procházka s partnerem či kamarádem je zábavnější a bezpečnější.
Zvolte správnou obuv. Měla by být otevřená nebo prodyšná, nohy by se v ní neměly nadměrně potit. Pokud si vezmete ponožky, ať jsou bavlněné nebo sportovní. Proti pocení mohou pomoci i pudry nebo spreje na nohy.
Noste vzdušné oblečení. Ideální je světlé, volné, zkrátka takové, ve kterém se nepotíte a nepřehříváte. Nezapomeňte přidat pokrývku hlavy.
Pijte správně. Hydratujte se před pobytem venku, v jeho průběhu i po něm, a to nejlépe čistou vodou. Vyhněte se kávě a alkoholickým nápojům, které odvodňují.
Dávejte si přestávky. Čas od času si najděte chladné místo ve stínu, oddychněte si, napijte se a teprve potom pokračujte dále.

(luko)

Zdroje:
www.heart.org
www.webmd.com

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?

Počet hodnocení: 1986

další článek

Čtěte dále