Srdce na dlani aneb jak se tento orgán vyšetřuje

Rčení „co na srdci, to na jazyku“ neplatí doslovně – nemocné srdíčko nám samo neřekne, co jej trápí. Aby na to lékaři přišli, používají různé metody. Jaké jsou ty nejčastější?

Ať už pacienta sužuje cokoli, nejprve ho lékař vždy fyzikálně prohlédne a poslechne si ho fonendoskopem. Zjistí podrobnosti o tom, proč přichází, s čím se léčí či léčil a zda jsou nějaká onemocnění srdce častá v jeho rodině. Na základě těchto informací pak vybírá další směr prohlídky. Pokud má lékař potvrdit či vyvrátit onemocnění srdce, bude k tomu nejspíše potřebovat některé ze specializovaných vyšetření. Mezi ty nejběžnější patří:

EKG (elektrokardiografie),
holter EKG,
echokardiografie,
srdeční katetrizace.

Další diagnostické metody v kardiologii jsou krevní testy, rentgen hrudníku, CT a magnetická rezonance.

1. EKG

Elektrokardiografie patří mezi základní vyšetřovací metody v kardiologii. Zaznamenává změny elektrického potenciálu na povrchu těla, které odpovídají elektrické činnosti srdce. Signály jsou snímané pomocí elektrod připojených na pacientův hrudník a končetiny a přístroj je zapisuje na list papíru v podobě EKG křivky. Pomocí tohoto vyšetření může lékař objevit změny nejen v rytmu srdce, ale také v jeho struktuře. EKG je možné dělat buď v klidu, nebo při zátěži (například při jízdě na rotopedu).

2. Holter EKG

Tuto metodu nazýváme také Holtrovo monitorování EKG. Jde opět o snímání elektrických signálů pomocí elektrod, ale v tomto případě je záznam dlouhý 24–72 hodin. K vyšetření se půjčuje přenosný přístroj, který je přichycený na pacientovo tělo. Holter se používá k odhalení nepravidelností srdečního rytmu, které nejsou na běžném EKG záznamu patrné.

3. Echokardiografie

Jde o neinvazivní vyšetření, při kterém si lékař prohlíží srdíčko pomocí ultrazvuku. Může tak pozorovat, jak tento orgán vypadá a funguje a jak v něm proudí krev. Nejčastěji se ultrazvukovou sondou „kouká“ přes hrudník. Pokud ale lékař potřebuje mít o srdci lepší přehled, může provést takzvanou transezofageální echokardiografii, při které se ultrazvuková sonda zavádí do jícnu.

4. Srdeční katetrizace

Srdeční katetrizace patří mezi invazivní metody. Lékař při ní zavádí tenkou trubičku (takzvaný katétr) přes cévy ruky či nohy až do srdce. Postup katétru sleduje pomocí rentgenu. V srdci pak může například měřit tlaky v komorách a v síních nebo vstříknout barvivo a podívat se, jak fungují cévy, které dodávají živiny samotnému srdečnímu svalu. Kromě toho může při tomto vyšetření lékař provést i léčebný zákrok, kupříkladu roztáhnout některou z cév pomocí balonku.

(mak)

Zdroj:
www.mayoclinic.org

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?

Počet hodnocení: 2200

další článek

Čtěte dále