Trombóza aneb Když se krev sráží tam, kde nemá

Prodělali jste v minulosti infarkt nebo mozkovou příhodu? Trápí vás křečové žíly? Pak nejspíše patříte mezi lidi náchylné k trombóze. Napovíme, jak porozumět termínům, souvislostem a rizikům, které se s tímto zdravotním problémem pojí.

Trombóza aneb Když se krev sráží tam, kde nemá

Trombóza znamená vznik krevní sraženiny uvnitř žíly nebo tepny. Ta se nazývá trombus a může dělat potíže přímo v místě svého vzniku – ucpat cévu a ztěžovat přítok nebo odtok krve v postižené oblasti. Může se však také uvolnit a cestovat s krevním proudem až do místa, kde se zachytí v užší cévě – bohužel jde často o místo v mozku nebo v plicích. Takovému jevu říkáme embolie – zanesení „vmetku“ neboli embolu do vzdálené cévy a její ucpání. Když hovoříme o tomto jevu, zpravidla máme na mysli vmetení krevní sraženiny, ale známe i jiné embolie – například tukovou po úrazech nebo plodové vody po porodu.

Nebezpečná trojka 

Srážení krve je životně důležitý proces, který zabraňuje vykrvácení při sebemenším poranění. Když je všechno, jak má být, krevní destičky a kaskáda srážecích faktorů se aktivují v momentě, kdy je poškozena stěna cévy a krev se dostane do kontaktu s tkáněmi za ní. Jak tedy může vzniknout trombóza v uzavřené cévě? Existuje trojice faktorů, mezi lékaři známých jako „Virchowova triáda“, jejichž nešťastná kombinace může vyvolat trombózu. 

  1. Krev náchylná ke srážení. Potenciál krve srážet se roste při infekcích, v těhotenství, při nádorových onemocněních, dlouhodobě jej zvyšuje kouření nebo užívání hormonální antikoncepce. Někteří lidé mají krev náchylnější ke srážení od narození.
  2. Stagnace krve. Krevní proud v cévách nohou se může zpomalit při delší nepohyblivosti – při pobytu v nemocnici, ale třeba i při dlouhém sezení v letadle. Stání krve v žilách vyvolává i selhávající srdce, které „nestíhá“ dostatečně rychle přečerpat všechnu přicházející krev. Ta se pak hromadí v plicích nebo v žilách jater a trávicího systému.
  3. Poškození vnitřní výstelky cév. Aby se krev začala srážet, nemusí být poraněná celá céva – stačí porušení její vnitřní vrstvy, tzv. endotelu. K takovému poškození může dojít při zánětu žil, při prasknutí aterosklerotického plátu, dlouhodobě endotel poškozuje kouření nebo špatně zvládnutá cukrovka.

Existuje trombóza srdce?

Ano a ne. Krevní sraženina v srdci vzniknout může, tomuto jevu však neříkáme trombóza, ačkoliv proces je tentýž. Ale zpět k faktům. Někteří lidé trpí poruchou srdečního rytmu zvanou fibrilace síní. Při ní se srdeční síně nestahují, ale pouze „chvějí“. Protože pro činnost srdce je zásadní stah komor, s fibrilací síní lze žít. Jediné, co takovému člověku hrozí, je snížení výkonnosti při námaze – a vznik trombu ve špatně pracujících síních. Podmínka stagnace krve zde je totiž splněna více než dobře. Když se k ní připojí náchylnost ke srážení, trombus může být rychle na světě. A z levé síně, kde vzniká nejčastěji, bohužel vede jeho cesta přímo do mozku. Proto by měli pacienti s fibrilací síní preventivně užívat protisrážlivou léčbu, nejčastěji ve formě warfarinu.

Poznejte ji, než bude pozdě!

Jak jsme již zmínili, trombóza může vzniknout leckde – v tepnách i v žilách, například v játrech, ve vrátnicové žíle, v ledvinách, a dokonce i v mozku. Zdaleka nejčastějším jevem a také tím, co lidi často zastihne doma a nepřipravené, je ale ucpání hlubokých žil na dolních končetinách – takzvaná hluboká žilní trombóza. Naštěstí, když se zachytí včas, je tento stav lehce řešitelný. Hluboká žilní trombóza může vzniknout po dlouhém sezení, ležení či stání, při nošení ortézy a podobně. Mezi její projevy patří:

  • mírná bolest končetiny v klidu, hlavně v oblasti lýtka,
  • výrazná bolest při dotyku chodidla nebo při došlápnutí, která způsobuje kulhání,
  • otok a někdy zčervenání končetiny.

Trombus z hlubokých žil dolních končetin se může uvolnit a přes pravou část srdce docestovat až do plic, kde způsobí plicní embolii. Ta vyžaduje okamžitý zásah lékaře. Vyhledejte proto pomoc, pokud pocítíte:

  • nevysvětlitelnou náhlou dušnost a kašlání,
  • bolest na hrudi zhoršující se při hlubokém nádechu nebo při kašli,
  • motání se hlavy, pocit na omdlení,
  • zrychlený pulz,
  • vykašlávání krve.

Plicní embolie je bohužel často smrtelná. Proto je třeba hlubokou žilní trombózu řešit včas – nejčastěji prostřednictvím léků na ředění krve nebo na rozpuštění sraženiny. Trombóza může samozřejmě vzniknout i v křečových žilách – to jsou ale žíly povrchové, a nikoli hluboké. Riziko vmetení sraženiny do plic je odsud minimální, a jde tak spíše o nepříjemnost.

(luko)

Zdroje: 
www.news-medical.net
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com
www.healthline.com
www.mayoclinic.org
www.healthline.com

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 1732

Čtěte dále

Šest pohybových aktivit, které umí snížit špatný cholesterol

S vysokým cholesterolem lze bojovat nejen dietou a léky. Skvělou metodou je také cvičení. Napovíme, jakou pohybovou aktivitu v... celý článek

Hrozí vám infarkt? Otestujte se!

Bojíte se mrtvice nebo závažné srdeční příhody? Na základě našeho jednoduchého testu se můžete dozvědět, jak vysoké je riziko,... celý článek

Řešte stresové situace správně, vyplatí se to!

Nadměrná stresová zátěž pramení z nejrůznějších oblastí našeho života. Každý z nás ji zná a každý se s ní... celý článek