Život po infarktu

Srdeční infarkt je vážný stav, který stále často končí úmrtím. Přeživší lidé mají velké štěstí, ale před sebou i poměrně dlouhý čas rekonvalescence, během kterého si musí zvykat na nová pravidla a opatření v životě. Od nich se totiž odvíjí prevence před další srdeční příhodou.

Život po infarktu

V prvních dnech se největší změny dějí uvnitř srdce. Probíhá hojení srdečního svalu, který byl během infarktu nějakou dobu nedokrvený. Pacient je v tu dobu 24 hodin monitorován na kardiologickém pracovišti a podávají se mu léky, z nichž některé bude později brát i doma. Jakmile to stav umožňuje, začnou být nemocnému vysvětlována režimová opatření, která by měl po propuštění domů dodržovat.

Sedm „poinfarktových“ zásad

  1. Nekouřit. Nezapálit si po příchodu domů je ta nejúčinnější prevence před dalším pobytem v nemocnici. Chemikálie obsažené v cigaretách nepříznivě působí na stěnu cév, kuřáci proto mnohem častěji trpí nemocí zvanou angina pectoris. Pokud skoncujete s tabákem, snížíte riziko následného infarktu na polovinu.
  2. Držet dietu. Studie dokládají, že lidé dodržující zdravý životní styl rovněž významně zmenšují nebezpečí následných srdečních problémů. Jezte alespoň 5 porcí jídla denně, omezte nasycené tuky a příliš nesolte. Pokud výjimečně „zhřešíte“, nemějte výčitky svědomí. Je však důležité udělat si z vyvážené a zdravé stravy denní pravidlo.
  3. Snižovat cholesterol. Ten je zapojený do tvorby „plátů“, které se usazují ve stěně cév a zužují je. Hladina cholesterolu se upravuje jak dietou, tak léky.
  4. Omezit alkohol. Malé množství je podle některých studií pro srdce příznivé. Ovšem za týden by u mužů opravdu nemělo přesáhnout 20 jednotek, u žen 14, přičemž za jednotku se považuje zhruba 2/3 množství malé skleničky vína, která má objem 125 ml.
  5. Přizpůsobit tělesné aktivity svému stavu. Případný namáhavější pohyb či sport vždy nejprve proberte s lékařem. V prvních týdnech po infarktu je doporučována pouze chůze, a to na krátké vzdálenosti. Za 6 až 8 týdnů po srdeční příhodě je rozumné věnovat chození každý den 20–30 minut. Tělesnou aktivitu zvyšujte postupně. Měli byste se rozhodně vyhnout činnostem, kdy je potřeba vyvinout nárazově velké úsilí, při němž je nutné zadržet dech (např. zvedání těžkých břemen). Intenzita pohybu je doporučována střední, to znamená taková, při níž se mírně zpotíte a lehce se Vám zkrátí dech.
  6. Kontrolovat krevní tlak. Jedná se o hlavní rizikový faktor srdečních onemocnění. Měřte jej pravidelně, i když po infarktu jsou automaticky předepisovány léky upravující krevní tlak.
  7. Vyhýbat se stresu. Do práce se člověk po infarktu vrací po zhruba 2 až 3 měsících. Záleží samozřejmě na druhu zaměstnání. Někteří lidé mohou po poradě s lékařem zažádat o částečný invalidní důchod, pokud je jejich práce ze zdravotního hlediska nevhodná.

(vav)

Zdroj:
www.patient.co.uk
circ.ahajournals.org
www.healthline.com

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 2346

Čtěte dále

Adrenalinové sporty aneb Co vydrží naše srdce

Většina lidí tuší, že provozování extrémních sportovních aktivit, jako je bungee jumping, seskok s padákem nebo sjíždění divoké vody,... celý článek

Sedíte celý den v práci? Cvičit 3× týdně nestačí

Nedostatek pohybu a sedavé zaměstnání představují rizikovou kombinaci pro vaše srdce a cévy. Aby zůstaly zdravé, měli byste se... celý článek

Škodí káva srdci, nebo prospívá?

Ranní šálek kávy – pro většinu z nás každodenní rituál, bez něhož si start do nového dne nedokážeme představit.... celý článek